Vhodná doplňující literatura

 

Základy klinické výživy

 

- základní informace o diagnostice malnutrice a její léčbě.

 

 

Vybrané kapitoly z klinické výživy

- podmínka k získání Osvědčení o způsobilosti k provádění nutriční péče (licence F016)

Výživa v nemocnicích

Navigace: Úvod > O výživě

 

Doc. MUDr. Pavel Kohout, Centrum výživy ,Tamara Starnovská Oddělení klinické výživy, FTN, Praha 

Výživa je jednou z oblastí, která bývá v nemocnici nejvíce zanedbávána. Chybí především systém vyhledávání rizikových pacientů a zůstává většinou při individuální iniciativě zdravotnického personálu, který pro tuto problematiku není dostatečně erudován a nemá péči o stravu a výživu pacienta v náplni práce.

Již k hospitalizaci přijímaní pacienti jsou často ve zhoršeném stavu výživy, v souvislosti s průběhem jejich choroby před přijetím. Během hospitalizace pak dochází k dalšímu zhoršení situace, jak v souvislosti s intenzivním vyšetřovacím programem, tak i s individuálními potížemi daného pacienta. Pokud v nemocnici neexistuje systém vyhledávání pacientů v malnutrici, systém nutriční péče, propojení systému stravování a poskytování umělé výživy, předávání informací o příjmu potravy a umělé výživy mezi jednotlivými subjekty nutriční a léčebné péče, není tato nemocnice schopna o výživu pacientů dostatečně pečovat a počet pacientů ve zhoršeném stavu výživy je v průběhu hospitalizace vysoký.


Jak jsme postupovali v naší nemocnici


Nejprve jsme provedli zhodnocení stavu výživy u pacientů přijímaných na standardní oddělení ve velké fakultní nemocnici a stav výživy u pacientů hospitalizovaných na těchto odděleních. Následně jsme vytvořili standardizovaný systém nutriční péče, aplikovali jej na situaci v této nemocnici a po jeho zavedení do praxe jsme zopakovali nutriční zhodnocení stavu výživy u hospitalizovaných pacientů a úrovně poskytování nutriční péče malnutričním nemocným.


Vyšetření stavu výživy při přijetí bylo provedeno na počátku studie, nepředpokládali jsme podstatnou změnu v těchto datech v průběhu roku. Toto vyšetření bylo prováděno na 5 klinikách naší nemocnice (z toho 1 klinika je dislokována mimo hlavní areál nemocnice) po dobu 1 měsíce (v květnu 2003). Metodika provedení průzkumu stavu výživy v průběhu hospitalizace závisela do jisté míry na omezených personálních a finančních možnostech. Z těchto důvodů nebylo možné pacienty kontinuálně sledovat v průběhu celé hospitalizace. Bylo proto provedeno průřezové vyšetření - v průběhu 1 dne byli vyšetřeni všichni pacienti hospitalizovaní v danou chvíli na 4, resp. 3 klinikách nemocnice - a to v průběhu června 2003 a následně v červnu 2004. Při přijetí bylo vyšetřeno bylo celkem 711 pacientů (317 mužů, 394 žen, průměrný věk 62 let), v průběhu hospitalizace bylo v roce 2003 vyšetřeno 293 pacientů (131 mužů, 162 žen, průměrný věk 68 let) a v roce 2004 to bylo 224 pacientů (99 mužů, 125 žen, průměrný věk 66 let). Stav výživy byl sledován na chirurgické klinice, 2 interních klinikách a na klinice TRN (pouze v roce 2003).


Údaje sledované jako ukazatele stavu výživy a úrovně nutriční péče byly následující: váhový úbytek před přijetím, respektive v průběhu pobytu v nemocnici, hmotnost (BMI), hladina albuminu a prealbuminu, množství snědené stravy, počet pacientů, kteří byli léčeni umělou (parenterální či enterální) výživou. Při přijetí do nemocnice mělo 8 % pacientů BMI nižší než 20, v průběhu hospitalizace mělo BMI pod 20 11 % pacientů.


V roce 2003 došlo v průběhu hospitalizace k úbytku váhy u 42 % pacientů, u 28 % byl tento váhový úbytek větší než 3 kg, z toho nejvíce na klinice TRN (60 % pacientů). Hodnota albuminu byla při přijetí snížena pod hladinu určenou jako normální (35 g/l) u 19 % pacientů (rozsah byl 15-23 %), v roce 2003 byla nalezena takto snížená hodnota v průběhu hospitalizace u 46 % pacientů. Hladina prealbuminu byla snížena pod normální hodnotu (0,2 g/l) při přijetí u 25 % pacientů, toto číslo stouplo na 54 % pacientů v průběhu hospitalizace v roce 2003.


Bylo provedeno anamnestické zjištění množství stravy, které pacienti v nemocnici jedí, dále procento pacientů spokojených se stravou. V roce 2003 snědla celou porci stravy jen třetina pacientů (32 %), naopak třetinu porce a méně udala také třetina pacientů (33 %). V roce 2003 bylo 28 % pacientů nespokojených se stravou a jen u 26 % z nich byl prováděn individuální dietní režim (celkově u 15 % pacientů). Pokud se týká počtu pacientů, kterým byla aplikována umělá výživa.


Šlo o 5 %, kterým byla aplikována v roce 2003 doplňková enterální výživa, plnou enterální výživu dostalo na standardních odděleních 0,8 %, stejné množství pacientů (0,8 %) dostalo plnou parenterální výživu.


Standardizovaná nutriční péče

Od července 2003 byla do praxe postupně zaváděna standardizovaná nutriční péče. Jejím účelem je vyhodnotit u všech pacientů přijímaných na standardní oddělení k hospitalizaci (vyjma hospitalizací do 4 dnů) nutriční stav a z něj vyplývající rizika nedostatečné výživy či stav malnutrice. Poté je u pacientů, kteří se ukázali jako rizikoví, kvalifi kovanými pracovníky (nutričními terapeuty) zpracována nutriční anamnéza a návrh řešení. Pacienti jsou v případě závažného nutričního problému konziliárně vyšetřeni lékařem nutricionistou, který určí vhodný postup nutriční péče či rozepíše speciální formy výživy. Pacienti jsou průběžně sledováni nutričními terapeuty a ve vazbě na vývoj jejich výživového stavu a laboratorních markerů jsou prováděna aktuální opatření a úpravy podávaných forem výživy.


Z anamnestických údajů stoupl v nemocnici především počet pacientů, kteří snědli celou porci stravy (62 % proti 32 % pacientů), dále počet pacientů, kterým byl aplikován individuální postup po dohodě s nutričním terapeutem (individuální dietní režim) při nespokojenosti s běžnou stravou z dietního systému (66 % pacientů v roce 2004 proti 26 % v roce 2003), také počet pacientů spokojených se stravou stoupl (ze 72 % na 78 % pacientů).


Touto péčí došlo i ke zvýšení počtu pacientů, kterým byla na standardním oddělení aplikována umělá výživa - jednalo se o 10 % pacientů, jimž byla v roce 2004 aplikována doplňková enterální výživa; počet pacientů, kteří dostávali plnou enterální či parenterální výživu na standardních lůžkách, stoupl z 1,6 % na 5 % pacientů v roce 2004. Tato opatření vedla ke snížení počtu pacientů se sníženou hladinu albuminu či prealbuminu v meziročním srovnání, hladina albuminu byla snížena pod 35 g/l u 28 % pacientů (proti 46 % v roce 2003) a prealbuminu pouze u 39 % pacientů (proti 54 % pacientů o rok dříve). O systému standardizovaného postupu výživy se s ohlasem referovalo na 2 mezinárodních kongresech a 4 kongresech v České republice.



SOUHRN

Malnutrice v nemocnicích je zdravotnický, ale i ekonomický problém, komplikující léčbu a hojení a prodlužující dobu hospitalizace. Hospitalizace a intenzivní vyšetřovací program stav nemocných v malnutrici zhoršuje až o 50 %, takže náklady na léčbu těchto pacientů stoupají na dvojaž trojnásobek. Řešením je cílené vyhledávaní pacientů v malnutrici, promyšlený systém nutriční péče a případně i poskytování umělé výživy.


SUMMARY

Malnutrition in hospitalized patients is not only medical but also economical problem. It compromises treatment, slows down healing and prolongs hospitalization. Hospitalization and intensive examination and diagnostic procedures exacerbate health status of patients with malnutrition up to 50%, therefore the treatment costs are two to three times higher. The solution is a targeted search for patients with malnutrition, well designed system of nutritional care and artificial nutrition when appropriate.

Vhodná doplňující literatura

 

Základy klinické výživy

 

- základní informace o diagnostice malnutrice a její léčbě.

 

 

Vybrané kapitoly z klinické výživy

- podmínka k získání Osvědčení o způsobilosti k provádění nutriční péče (licence F016)

Nutricount